Video: Jak napsat dobře strukturovaný životopis? | Orange Academy 2024, Červenec
Informace o jazykové znalosti žadatele pro pokračování nejsou prvořadé, ale jsou stále velmi významné. Tento sloupec musí být vyplněn nikoli pro přehlídku, ale s plnou odpovědností, protože mnozí náboráři nejprve zkontrolují tyto informace. Existuje řada pozic, které je jednoduše nemožné obsadit, pokud žadatel nemůže volně mluvit, číst a psát v cizím jazyce.
Vzhledem k tomu, že životopis je poměrně stručným dokumentem, je pro něj mnohdy obtížné spolehlivě zobrazit úroveň jazykových znalostí. Pro životopisy, dotazníky a další dokumenty je nejlepší použít mezinárodní klasifikaci, podle níž jsou znalosti určeny. To je druh kódu, při pohledu na který zaměstnavatel okamžitě uvidí, jak dobře jeho potenciální zaměstnanec zná cizí jazyk.
Znalost jazyků: proč tato informace v životopisu?
Globalizace v ekonomice nabývá na síle každý rok. Mnoho společností hledá partnery v zahraničí. Někteří tam najdou investory, jiní najdou dodavatele a jiní najdou zákazníky. A pokud je uzavření předběžných smluv a transakcí úkolem vysoce kvalifikovaných top manažerů, pak zachování dalších vztahů a implementace většiny každodenních pracovních procesů leží na bedrech běžných zaměstnanců. V důsledku své služby musí komunikovat se zahraničními partnery a musí zpravidla mluvit cizím jazykem, nejčastěji v angličtině, protože to je nejrozšířenější na světě, včetně podnikatelské sféry.
V některých případech zaměstnavatelé najímají zaměstnance, kteří znají méně obvyklé dialekty - němčinu, italštinu, čínštinu a švédštinu. Tento požadavek závisí na zemi, se kterou společnost navázala obchodní vztahy. Zároveň je uchazeč na trhu práce více oceňován, tím lépe mluví cizím jazykem. V resumé je úroveň odborné způsobilosti obvykle předepsána slovy, aniž by byly podrobně popsány znalosti. Ale v této věci je naopak lepší nepodceňovat nebo zveličovat své dovednosti.
Jak zobrazit tato data?
Mnoho lidí, kteří psají životopis, píšou, že dokonale znají určitý cizí jazyk nebo že mají pouze konverzační dovednosti, plynule komunikují o každodenních tématech. Takové informace však nenesou zvláštní sémantické zatížení, jsou rozmazané a nejsou podporovány žádnými daty. Znalosti lze potvrdit velmi specifickými fakty:
- Uveďte, jak, kde a v jakém období probíhalo studium cizího jazyka - ve škole, ústavu, ve třídách s lektorem, v kurzech.
- Uveďte přítomnost diplomu, osvědčení a jiných dokladů potvrzujících znalosti.
- Můžete mluvit o zkušenosti ze života v zahraničí (pokud to skutečně bylo).
Zaměstnavatel nebo náborář nebude schopen posoudit fráze jako „dokonale vím anglicky“ nebo „mluvím hebrejsky“, jak hluboké jsou znalosti dané osoby. K prokázání vašich dovedností je mnohem vhodnější použít speciální evropský systém hodnocení jazyků.
Mezinárodní klasifikace
Existují dva způsoby, jak prokázat jazykovou způsobilost pro životopis:
- Systém British Council.
- Metoda CERF
První z nich je jednodušší a známější, podle toho můžete vyhodnotit znalosti člověka na třech úrovních: primární, sekundární a pokročilé.
Druhý systém je pokročilejší, ale v mnoha ohledech opakuje předchozí. Zpravidla se objevují problémy s metodou CERF pro ty, kteří nevědí, jak napsat úroveň jazykových znalostí v životopisu. Může odpovídat stupněm A1 nebo A2 (vstupní úroveň), B1 nebo B2 (střední úroveň), C1 nebo C3 (pokročilá úroveň).
První úroveň
Osoba, jejíž cizí znalosti jsou omezeny na úroveň A1 (nebo začátečník), může v cizím jazyce vyprávět o sobě jen ty nejzákladnější informace - jméno, věk, odpovědi na krátké monosyllabické otázky. Nevlastní dopis, ale umí číst krátké a gramaticky jednoduché věty.
Úroveň A2 může znít podobně jako předběžná. Je určen žákům základních a středních tříd nebo těm lidem, kteří absolvovali několik tříd výuky cizího jazyka. V praxi může člověk více či méně volně komunikovat s cizím jazykem na každodenních tématech, žádat o pokyny, nakupovat, hledat potřebné informace pomocí značek, psát krátký příběh o sobě. Pro pokračování není znalost jazyka pro středně pokročilé dostatečně vysoká, aby byla označena jako výhoda.
Střední úroveň
Stejně jako počáteční, střední úroveň je rozdělena do dvou typů, jmenovitě B1 (Intermediate) a B2 (Upper Intermediate). V první fázi mohou studenti hovořit poměrně plynule, číst malé poznámky a nepřetěžovat je složitými terminologickými články, fikcí, sledováním filmů bez překladu, ale titulky. Dopis není také dostatečně rozvinutý, ale znalosti v této fázi již postačují k osobní korespondenci nebo k vytváření malých textů.
Úroveň B2 je ještě pokročilejší. Ti, kteří se k němu dostali, jsou schopni jasně vyjádřit své myšlenky v cizím jazyce, umí mluvit o každodenních tématech, diskutovat o obchodních záležitostech, číst nejen beletrie, ale také vědecké články. Znalosti v této fázi by také měly stačit k vedení obchodní korespondence. Toto, stejně jako následující úrovně angličtiny, jsou pro shrnutí nejdůležitější. Ti, kdo je mají, se mohou bezpečně ucházet o pozice zaměstnanců, kteří jsou často nuceni komunikovat s cizinci v pracovních otázkách.
Pokročilá úroveň
Ti, kteří znají cizí jazyk nejlépe, ale nejsou rodilými mluvčími, jsou na úrovni C1 (pokročilí). Podle klasifikace mohou lidé, kteří ji vlastní, volně mluvit, číst a psát v cizím dialektu, za použití složitých lexikálních a gramatických konstrukcí. Ty, kteří jsou na úrovni C2 (Professionality), nelze rozlišit řečí od rodilých mluvčích. Mluví bez přízvuku, nejen čtou a rozumějí textům složitosti a orientace, ale sami mohou psát publicistické články a beletrie.
Znalost ruského jazyka
Vaše úroveň znalosti ruského jazyka pro pokračování musí být popsána na základě požadavků zaměstnavatele. V některých případech postačuje kompetentní řeč a dobrá slovní zásoba. Uchazeči se mohou ucházet o některá místa, pouze pokud mají filologické vzdělání (pedagogika, žurnalistika, lingvistika). Zaměstnavatel zpravidla uvádí požadavky na tuto položku.
